Proč je reggaeton tak populární
V roce 1995 chodila po portorickém San Juanu policie a zabavovala v obchodech kazety. Ne drogy, kazety. Byl na nich underground, hudba z chudých čtvrtí San Juanu, kterou úřady označily za obscénní a zakázaly ji ve školách. O třicet let později vystoupil v poločasové show Super Bowlu Portoričan, který vyrostl ve stejném prostředí a ještě před deseti lety balil nákupy v supermarketu. Celou show odehrál ve španělštině, týden poté, co dostal Grammy za album roku. Jak se to za třicet let stalo?
Kazety pod pultem
Reggaeton nevznikl v Portoriku, ale v Panamě, kde se koncem 80. let začalo zpívat jamajské reggae španělsky. Do Portorika se dostal začátkem 90. let, smíchal se s hip hopem a vznikla z toho hudba, která ani neměla jméno, říkalo se jí prostě underground. Hrála se v jednom klubu v San Juanu, The Noise, kde začínali Daddy Yankee, Ivy Queen i Vico C, a šířila se na kazetách, které se prodávaly z ruky do ruky. Rádia ji nehrála, labely ji nechtěly. A přesně proto ji poslouchala celá mladá generace ostrova.
Zbloudilá kulka a Gasolina
Daddy Yankee chtěl být baseballista. V roce 1994 ho zasáhla zbloudilá kulka, s baseballem byl konec a zůstala hudba. O deset let později vydal Gasolinu, a to byl moment, kdy se reggaeton poprvé dostal za hranice Portorika. Písnička ve španělštině, s rytmem, který do té doby anglicky mluvící svět neznal, se hrála od New Yorku přes Londýn po Tokio a dostala se do top 5 v britském žebříčku. Shakira hned nato postavila na stejném rytmu Hips Don't Lie, jeden z největších hitů dekády, a Universal založil label jen pro latino urban hudbu.
A pak to skoro skončilo
Po Gasolině podepsaly labely desítky reggaetonistů a čekaly další světový hit. Nepřišel. Během pár let labely přestaly nové umělce podepisovat, rádia žánr stáhla a kolem roku 2010 se o reggaetonu mluvilo jako o módě, která přešla. Kdo chtěl, poslouchal ho dál na YouTube. A to byla klíčová věc.
Streaming změnil pravidla
Rádio rozhoduje, co se hraje. Streaming ne, tam si lidi pouštějí, co chtějí. A ukázalo se, že chtějí reggaeton. Mezi lety 2014 a 2017 vzrostl jeho podíl na poslechu Spotify o 119 procent, playlist Baila Reggaeton se stal třetím nejposlouchanějším na celé platformě, a rádioví dramaturgové začali koukat na playlisty, aby věděli, co hrát. Pak přišlo Despacito: 16 týdnů v kuse první v Billboardu, nejsledovanější video na YouTube, a Justin Bieber, který na koncertě zapomněl španělský text a místo něj zakřičel „Dorito“. Portoriko udělalo z písničky oficiální hymnu své turistické kampaně.
Písničky, které to posunuly dál
Gasolina otevřela dveře, ale žánr na vrchol dostalo několik dalších hitů, vždycky s nějakým novým prvkem.
- Despacito (2017): remix s Justinem Bieberem ukázal, že španělská písnička může být nejhranější na světě. Rekordy na YouTube, 16 týdnů na prvním místě Billboardu.
- Mi Gente (2017): J Balvin s francouzským DJ Willym Williamem, remix s Beyoncé. Kolumbie se postavila vedle Portorika jako druhé centrum žánru.
- Taki Taki (2018): DJ Snake, Ozuna, Cardi B a Selena Gomez v jedné písničce. Reggaeton se stal normální součástí amerického popu.
- Con Calma (2019): Daddy Yankee o patnáct let po Gasolině znovu na vrcholu, tentokrát přes TikTok a taneční výzvu.
- Dákiti (2020): Bad Bunny bez anglického hosta, bez remixu, a přesto světová jednička. Od téhle chvíle už reggaeton nepotřeboval americkou hvězdu, aby prorazil.
- Gata Only (2024): dva neznámí Chilané a TikTok. Hit roku bez labelu, bez rádia, bez propagace.
Dnes
Latino hudba jako celek je dnes jeden z největších a nejrychleji rostoucích žánrů. Před deseti lety tvořila 8 procent všech přehrání na Spotify. Dnes je to 27 procent, víc než čtvrtina všeho, co se na světě poslouchá. V USA je každé dvanácté přehrání latino. Korejské a japonské popové kapely dávají do refrénů španělštinu, protože to funguje. Bad Bunny byl tři roky po sobě nejstreamovanější umělec světa, aniž by zpíval anglicky, Yale o něm otevřel univerzitní kurz a v roce 2026 vystoupil na Super Bowlu. Jeho turné Debí Tirar Más Fotos World Tour vidělo po celém světě přes 3 miliony lidí, víc než kterékoli turné latino umělce v historii. Evropská část, 28 stadionových koncertů ve 12 městech od Lisabonu přes Varšavu po Stockholm, byla kompletně vyprodaná a přišlo na ni přes 1,5 milionu lidí: deset večerů za sebou v Madridu, dva vyprodané Tottenham Hotspur Stadium v Londýně jako první latino umělec vůbec, a jen ve Španělsku ho vidělo 800 tisíc lidí.
Proč zrovna reggaeton
Proč ne cumbia nebo salsa, které jsou starší a mají víc tradice? Protože reggaeton má tři věci, které ostatní nemají najednou. Rytmus, který poznáte po dvou taktech a který je stejný od Gasoliny po Bad Bunnyho. Tempo, na které se tančí bez kroků, sólo i ve dvojici, takže na něj tančí i lidi, kteří jinak netančí. A refrény tak jednoduché, že je zpívá i ten, kdo neumí slovo španělsky. Když k tomu přidáte remixy s americkými hvězdami a TikTok, který udělá hit z neznámého Chilana za měsíc, máte hudbu, která vyrostla z kazet pod pultem v jeden z nejposlouchanějších žánrů na světě a dnes roste rychleji než pop, hip hop nebo rock.